Zuzana Ištvanová a Petr Kunčík shodně absolvovali brněnskou katedru výtvarné výchovy MU a následně Fakultu výtvarných umění VUT. Oba pracují především s malbou a v jejich práci můžeme snadno vysledovat některé společné rysy – snahu o hledání strukturálních, ornamentálních či rytmických principů výstavby obrazové plochy, používání opakujících se segmentů a výrazný kolorismus. Zmíněné shody, které představují východisko jejich rozhodnutí vystavit své práce společně, jsou vyvažovány odlišným naturelem a zaměřením na jiné tematické oblasti. Petr Kunčík se dlouhodobě zajímá o provokativní, nízká a obyčejná témata, o kýč. Divák upoutaný živou barevností či bohatstvím ornamentu si nemusí uvědomit, že na začátku byla krabička od sirek, vzor na kusu látky nebo katalog sex shopu. Zuzana Ištvanová často pracuje s přírodní, hudební nebo duchovní symbolikou a zajímá se přitom o její tradiční malířské interpretace. V malbách, které představuje v Galerii mladých, se tak letová dráha kosmické lodi Enterprise – obligátního symbolu populární vědeckofantastické imaginace – může snadno zkřížit se vzory středověké iluminace.
Přístup Zuzany Ištvanové v sobě odráží něco z mystického vidění světa, podle něhož se mikrokosmos a makrokosmos vzájemně zrcadlí. Ornamenty, které se objevují na bordurách nebo v kružbách gotických oken, tak mohou dobře korespondovat s vizualizacemi fyzikálních vlastností vesmíru. Petr Kunčík ke kosmickému tématu výstavy, jež se odráží i v jejím názvu, přistupoval jako již k něčemu danému (Zuzana Ištvanová začala na cyklu maleb věnovaných tomuto tématu pracovat již v roce 2009).
V Galerii mladých je tak ve hře zajímavé napětí mezi formální a tematickou podobností a odlišností, založenou tím, jak odlišně oba autoři ke zvolenému tématu přistupují. Vedle často téměř „platónských“ maleb Zuzany Ištvanové, v nichž se malířská práce pokorně podřizuje sledované ideji, působí malby Petra Kunčíka přebujele, často sahají k vtipu a záměrné snaze o zlehčení celého tématu. Zmíněné závažnější pozadí úvah o propojení mezi velkým a neuchopitelným univerzem „tam nahoře“ a malým a důvěrně známým (až přízemním) světem „tady dole“ ovšem otevírá další roviny významového čtení i zdánlivě povrchních, lehce popových obrazů. V Galerii mladých se s výstavou Sci-fi naplňuje podstata lehce otřepaného spojení „malířský dialog“, jehož celek, pokud mu věnujeme dostatek pozornosti, znamená více než jen souhrn částí.
Jan Zálešák
Foto: misad@volny.cz
