Píle už dnes neznamená to, co dřív. Úspěch bez zjevné námahy je přitažlivější. Píle zní podobně nepříjemně jako otrocká pracovitost nebo horlivost. Na druhou stranu se nenosí říkat, že nemáme co dělat nebo že máme spoustu času. To zase naznačuje, že jsme nežádaní, nedůležití. Nechceme být pilní jako včelky, ale také nechceme zůstat bez práce.Včely pracují soustavně a rytmicky a neohlížejí se na jedince. Žijí a umírají v zájmu celku. Proč znovu nebýt pilným hmyzem a nesplynout s rojem? Projekt zkoumá obrazy společenského uspořádání, jak se zrcadlí ve včelím úlu, důvody jejich vymizení a možnost jejich návratu. Výstava tematizuje lidský vztah k včelí utopii či dystopii jako příznak společenského ovzduší. Pojednává „včelí píli“ v metaforických rovinách i v doslovnějších společenských a ekonomických odkazech.Vystavující umělci: Vasil Artamonov & Alexey Klyuykov, Bureau of Melodramatic Research (Irina Gheorghe, Alina Popa), Pavel Sterec, Tomáš Uhnák, Martin Vongrej.
Kurátorská koncepce: POLE (Vasil Artamonov, Alexey Klyuykov, Václav Magid, Tereza Stejskalová, Pavel Sterec, Tomáš Uhnák)
Foto: misad@volny.cz
