Dva stromy zpívající píseň paměti

konText 15 06 — 23 07 2016 ,

Tvorba vystavujících autorů Aleksandriny Yordanové a Martina Kolarova je do velké míry odlišná a na velmi zjednodušené rovině užívaných médií lze pouze říci, že Alex Yordanová je kreslířkou a Martin Kolarov tvůrce objektů. To však v žádném případě nevystihuje důležitý moment, v němž se jejich tvorba potkává, kterým je viditelnost – možnost vidět jinak, než jak jsme jako lidé zvyklí. Potřeba nahlížet okolní svět jako pouze jednu z mnoha možností, je i jedním z motivů jejich společné výstavy v konTextu gelerie TIC.

Přestože stromy Karel (pražský dub) a brněnská lípa U Šťávů jsou jiné stromy, oba jsou stromy památné a pro daná města ty nejstarší. Na rozdíl od památníků – monumentů – upomínajících nás na konkrétní události, je obrovská paměť, kterou z lidské perspektivy těmto stromům přisuzujeme, nekonkrétní a nebodová. Neodkazuje však pouze k minulým skutečnostem (dokonale zaznamenaných v letokruzích stromů), ale i ke všem budoucím možnostem, neboť strom je na rozdíl od kamenného památníku nadán onou potencí proměny.

Zapomenout na lidskou perspektivu je stěží možné, na což nás upomínají i kresby odvozené od didaktických pomůcek, přesto vytváří Kolarov s Yordanovou onu možnost – jakousi mezeru či časovou trhlinu – v níž, mezi Prahou a Brnem, vzniká strom nový. Ten je spojením dvou odlišných pamětí dvou oddělených míst. Předěl či hranice, je však opět jen naším lidským konstruktem, úhlem pohledu. Nový památný strom je souhrnem eventualit, je snahou o vytvoření souběžné reality – s nutně romantickým podtextem.

Paralelní příběh, který autoři vytváří, je tak nabídkou k zamyšlení se o možnosti bytí něčeho nepředstavitelného, co je nám však na výstavě, kde Dva stromy zpívají píseň paměti, prezentováno jako zcela skutečné, fyzické a přítomné.

Kurátorka: Tereza Hrušková
Foto: www.fotomisad.cz