Rodinná mapa

GK 06 06 — 06 08 2008 ,

Fotografický cyklus Jany Štěpánové a Gabriely Kontra je věnován proměnám současné české a západoevropské rodiny. Projekt Rodinná mapa zkoumá formou barevného dokumentu (Štěpánová) a skupinového portrétu (Kontra) sociální stereotypy, které se váží k fenoménu rodiny. Je zaměřen především na rodinná soužití, která do apriorních modelů nezapadají.  Důvodem může být homosexualita páru, neúplnost rodiny nebo jiná sociální specifika, která mohou být chápána jako překračování normativní morálky. K nestandardním podobám soužití je orientována zvl. tvorba Jany Štěpánové: dokumentuje rodiny gay a lesbických párů, transsexuálů a neúplné rodiny v západní Evropě a Spojených Státech. Rodinná mapa Gabriely Kontra je naproti tomu situována do českého regionu, zaznamenává i „obyčejnější” konstelace, jako například rodinu s více potomky apod.  Obecným záměrem autorek je vizuálně uchopit téma rozmanitosti způsobů rodinného života a obecně zmapovat proměny současné české a západoevropské společnosti.

Spolupráce Kontry a Štěpánové funguje jako autonomní autorství, kdy existuje společné zadání a podobný společensko kritický přístup ve smyslu generové reflexe. Pro obě je také společný kontinuální zájem o témata na „okraji“ –  o sexuální, národnostní, aj. minority, který těsně souvisí se zájmem o gender a sexuální identitu. Jana Štěpánová  jej komentuje:

„Jako řada umělkyň v 70. letech na ‚Západě‘ jsem i já na začátku milénia hledala svůj způsob komentáře k tématům, které se mě bytostně týkaly. Zkoumala jsem vlastní identitu a hranice identity jiných lidí, zpochybňovala principy společenské hierarchizace a uplatňování moci, objevovala souvislosti s otázkami ‚přípustné‘ touhy a akceptovaných projevů tělesnosti.“

Gabriela Kontra ve obdobné souvislosti uvádí: „Část mojí minulé tvorby je zaměřena na skupiny lidí, kteří se z různých důvodů pohybují na okraji současné společnosti (což v mnoha případech automaticky znamená, že jsou nebo byly diskriminovány). Jde zejména (také v Brně vystavený) soubor Motýlci, kde jsem portrétovala mladé lidi – převážně chlapce, kteří si na svůj život vydělávají prostitucí a na soubor s výmluvným názvem Lidé věznění v 50. letech 20. století komunistickým režimem. Také jsem se zabývala problematikou rodiny a konzumního způsobu života v souboru Rodinné album.“

Projekt vzniká ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR a Familienplannungszentrum Balance – Berlin.

Marika Kupková

Foto: archiv autorů