Boží dílo

GDP 01 08 — 27 09 2018 , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Jediné místo, o kterém v současné době víme s jistotou, že skýtá život, je planeta Země. Chytré město budoucnosti možná pluje na vodě a možná letí vesmírem. Život narazil na schopnost vyvinout dynamický vztlak při mnoha různých příležitostech, ale vždy hrají roli křídla. Boží dílo je jakousi metaforickou iniciací letu, ve které bude možné zažít tento vztlak a krásu přírody v její surovosti. Schopnost ji absorbovat a neschopnost přenést tuto zkušenost do galerijního prostředí se staly hlavním podnětem pro vznik tohoto rozsáhlého projektu. Výstava je zde hlavně cestou. Je možné ji chápat také v taoistickém smyslu, kdy se samotná cesta stává cílem i dílem. Všechny klasické principy galerijního provozu jsou narušeny a přehodnoceny. Doprovodné programy, které se vážou k výstavě, jsou rovnocennou, ne-li hlavní částí celého projektu. „Cesty“ ve výstavě zahrnují návštěvy umělců, kteří pracují s přírodou a v přírodě, i s umělci, kteří přírodu jen pozorují a potom instalují v aseptickém galerijním prostoru, který se stal jen jednou z cest. Kontrast umělého a přírodního je tím, co nás přitahuje. Nepřenosnost místa, času a zážitku. Přesnost okamžiku. Schopnost vnímat tu a teď, sdílet bez slov, kontextualizovat bez manipulace. Příroda je formou očisty tělesné i duchovní. Projekt nemá klasického kurátora ani architekta, je živým sociosystémem, který prožívá obě polohy – výstavu jako zážitek nadřazený estetizaci přírody versus přírodu jako produktu umění a diskurzu.

Jan Ambrůz, Dana Balážová, David Bartoš, Nikola Brabcová, Vít Čechmánek, Markéta Filipová, Juraj Gábor, Katarína Hládeková, Tomáš Hlavenka, Ondřej Homola, Zuzana Janečková, Pavel Jestřáb, Šimon Kadlčák, Marika Kupková, Květena, Jan Lidmila, Markéta Lisá, Jan Machýček, Oldřich Morys, Marián Mrózek, Tereza Nesládková, Nóra Ružičková, Eva Rybářová, Palo Snoha, Jiří Suchánek, Kateřina Šillerová, Veronika Špundová, Marie Štindlová, Karin Šrubařová, Maja Štefančíková, Lucia Tkáčová a kolektiv, Adam Turzo, Ondřej Vinš, Martin Zet

Foto:  www.fotomisad.cz

 

Harmonogram organizovaných výletů:

Srazy před Galerií TIC, více info na FB a v sekci doprovodné programy

 

5. 8. 2018 od 15 do 21 hod. / Chateliér – Tomáš Hlavenka (chůze)

11. – 13. 8. 2018 odjezd 8.30 hod / Zraková pyramída Juraj Gábor a Megoňky v Milošové (auto, chůze – Súľov, Milošová – Slovensko)

23. 8. 2018 – odjezd 10.15 z Nádraží Královo pole / Atlas spontánního umění – Šimon Kadlčák (vlak, bus, chůze – Kunštát / Bořitov)

3. – 13. 9. 2018 – start v 9 hod. / D1 – Ondřej Vinš (chůze podél dálnice D1 z Brna do Prahy)

20. 9. 2018 – start v 10 hod. / Oldřich Morys (chůze – Brno)

22. 9. 2018 – Květena / výměnná burza odřezků, dvorek Radnická 4 / Kino Art – filmy 18.00 Planeta Česko v 20.30 film Zahrada 

23. 9. 2018 – od 16 do 22 hod. / U ohně / Brno – zastávka Čtvery hony / Rajská zahrada – Markéta Lisá (tram, bus, chůze)

 

Jiří Suchánek / Audio-vizuální performance

program 10 07 —

10-07-2018 — 19.00 h

Jiří Suchánek / audio-vizuální performance

 

Perplex

AktualityGDP 30 05 — 21 07 2018

Zdá se, že základní vlastností reality je čas od času nás prověřit a změnit styl hry. Narušení dosavadních pravidel je dáno jak technologickými proměnami platformy sociálních interakcí, tak mediálně intenzivními vnějšími tlaky. Na místě je „technorealismus“. Současná informační a technologická akcelerace společnosti vyvolává potřebu nové identity, ale i stability. Momenty dezorientace, kdy smysly a hledání významu běží na vyšší obrátky a záložní motory se zapínají, otevírají další kapitoly života. Dezorientace tak může účinkovat jako výjimečná příležitost ujasnit si vlastní pozice ve společenských strukturách a svůj vztah k světu. Tedy jako východisko ke znovuzískání orientace. Stav „perplex“ pak nepředstavuje selhání, ale podnět pro upgrade, či alespoň update.

Výstava Jiřího Suchánka (*1979) představí soubor objektů či systémů pracujících s tématy narušené stability, přehlcení smyslů a ztížené orientace v (mentálním) prostoru. Dezorientaci zde způsobuje nápor vizuálních a fyzických podnětů, stejně jako ztráta stability zapříčiněná rozpadem či deformací platformy, po které se člověk dokáže automaticky a bezpečně pohybovat. Objekty pracují se syntézou světla, zvuku a pohybu. Převážně se jedná o elektronicky řízené systémy, které se v čase mění v rámci nastavených limitů daných konstrukcí, kódem a použitou technologií. Nemají jednotné řídící centrum, ale jsou autonomní a veškeré souzvuky a souhry barev jsou dílem jejich asynchronního chodu. Autor dlouhodobě zkoumá expanzi hudby a zvuku do dalších (výtvarných) médií. Hledá způsoby komplexní multimediální kompozice obsahující jak výraznou zvukovou složku, světlo, barvu a prostor, tak i DIY technologický nosič, který pojímá jako výtvarný objekt a nikoliv jako technologii, jež se má ukrývat, či upozaďovat.

Kurátorky: Zuzana Janečková, Marika Kupková

Foto: www.fotomisad.cz