Alotrium (Expanded Performance)

GDP 22 01 — 05 03 2014 , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Výchozím záměrem výstavy Alotrium není dokumentace, ale rozšíření performance art: osvětlení jejích východisek, manifestů a motivací. Cílem kurátorů bylo prostřednictvím výstavy zpřístupnit to, co bychom mohli nazvat teorií praxe. Existují festivaly, performance art se vyučuje na vysokých uměleckých školách, v posledních letech se rozmáhá zvýšený zájem o reflexi její historické dokumentace. Co ovšem chybí, je objasnění kontextu, pohyb v rozšířeném poli významů, hledání souvislostí směrem k antropologii, etnografii, performance studies. Výstavu lze dělit do dvou významových okruhů. První glosuje osobní přístupy vystavujících umělců. Reflektuje důvody a manifesty, ve kterých osvětlují svou práci a poodhaluje tak svět za závěsy, utajené a jinak nečitelné motivace. Druhý okruh se zabývá performance ve vztahu k uměleckému vzdělávání a jako základní charakteristikou komunikace. Výstava je již třetí prezentací dlouhodobého projektu Expanded Performance, který se zabývá performance art v rozšířeném kontextu uměleckých a mimo uměleckých významů.

Jana Písaříková

kurátoři: Jana Písaříková a Tomáš Hodboď
Černý Hlásič_Black Voice, 2014

Expanzí projektu mimo výstavní prostor je virtuální instalace Tomáše Javůrka a Barbory Trnkové. Jedná se o webovou stránku, která se zobrazí jen v konkrétní dobu závislou na postavení uživatele této stránky vůči Slunci, respektvě vůči absenci jeho záření.
Instruktáž:
Klikni na odkaz.

http://black.metazoa.org/voice/

Foto: info@fotomisad.cz

Umělec je vyvolený

GK 21 03 — 19 05 2012 , , , , , , , , , ,

Skupinová výstava “Umělec je vyvolený” reaguje na romantické pojetí autora jako někoho výjimečného, spojeného s vyšší estetickou oblastí, která má poznávací a religiózní přesahy. Umělec je vyvolený, aby onu “vyšší sféru” publiku zprostředkoval. Výstavapředkládá způsoby současné umělecké praxe tematizující identitu umělce i kulturní stereotypy s ní spjaté. Vybraná díla zahrnují ryze biografická témata nebo se odehrávají na úrovni konstrukce fikčních identit a paradokumentů. Souvztažnou oblast představují autobiografie, v nichž autor interpretuje vlastní uměleckou činnost. Projekt propojuje zaujetí stereotypy tradovanými především filmovým a literárním životopisectvím stejně jako regulérní úvahu nad nejasným až nežádoucím společenským statutem současného umělce.

Foto: www.fotomisad.cz

Repro: archiv autora

Umělec je vyvolený

GDP 21 03 — 19 05 2012 , , , , , , , , , ,

Skupinová výstava “Umělec je vyvolený” reaguje na romantické pojetí autora jako někoho výjimečného, spojeného s vyšší estetickou oblastí, která má poznávací a religiózní přesahy. Umělec je vyvolený, aby onu “vyšší sféru” publiku zprostředkoval. Výstavapředkládá způsoby současné umělecké praxe tematizující identitu umělce i kulturní stereotypy s ní spjaté. Vybraná díla zahrnují ryze biografická témata nebo se odehrávají na úrovni konstrukce fikčních identit a paradokumentů. Souvztažnou oblast představují autobiografie, v nichž autor interpretuje vlastní uměleckou činnost. Projekt propojuje zaujetí stereotypy tradovanými především filmovým a literárním životopisectvím stejně jako regulérní úvahu nad nejasným až nežádoucím společenským statutem současného umělce.

Foto:info@fotomisad.cz

± Omáž

GM 04 05 — 09 06 2011 ,

Dva fotografické cykly dvou českých autorů, Tomáš Hodboďe a Evžena Šimery, vznikly nezávisle na sobě jako „pocty“ starším umělcům. Kurátora Jiřího Ptáčka vedla k jejich spojení skutečnost, že oba obrátili pozornost k autorům, kteří jim v podstatě jsou nablízku, pročež se nejedná ani tolik o osobní vyznání, ale o gesto s obecnější platností.

Oba autoři se rozhodli pro remake původních děl. Na prvním představeném souboru, snímcích Evžena Šimery, vidíme, že pečlivě zrekonstruoval zátiší ze známých fotografií Markéty Othové. Dodržel i původní formát zvětšenin. Na rozdíl od autorky, která po dlouhou dobu prezentovala pouze černobílé fotografie, je ale Šimera „pořídil na barvu“. Zákonitým důsledkem jeho touhy proniknout k podstatě jejich síly a zjistit, jaké by to bylo, kdyby Othová vytvářela barevné fotografie, bylo, že je z velké části připravil o jejich působivost. A koneckonců, když Othová vystavila vlastní barevné forografie, vypadaly úplně jinak. Šimerův soubor je metaforou fascinace uměleckým dílem a marné touhy přijít jí na kloub. Perfomer Tomáš Hodboď se vzhlédl v rané akci brněnského umělce Petra Kvíčaly. Ta se již stala součástí jeho vlastní biografie, součástí vlastního „mýtu o romantickém umělci“, který jako mladík v aktu tvorby pocítí silné sepjetí s přírodou. Hodboď tuto akci opakuje, oproti Kvíčalovi ale rovnou pro objektiv fotografa. To, co stalo součástí Kvíčalova uměleckého příběhu s postupem doby, díky společnému úsilí autora, jež má zájem na vlastní prezentaci, a publika, požadujícího k dílu adekvátní paralelu v lidském osudu, Hodboď simuluje a okamžitě prodává. I to je ovšem součást ironie, kterou Hodboď nesměřuje pouze ke staršímu kolegovi, ale k širší koncepci Umělce.
Tomáš Hodboď (1983) je studentem posledního ročníku Ateliéru performance na FaVU VUT v Brně, Evžen Šimera (1980) absolvoval AVU v Praze a v současnosti patří mezi etablované autory mladé generace, žije a pracuje v Praze.

Kurátor: Jiří Ptáček

Foto: misad@volny.cz