Neonový vlk

GK 29 02 — 09 04 2008

Absolvent Ateliéru malby u Martina Mainera FaVU VUT v Brně vystaví většinu  akvarelových obrazů poprvé v Galerii Kabinet. Již výběr ateliéru Martina Mainera a členství ve skupině Punkwa (složené z jeho absolventů) naznačuje, že Lukáš Karbus (1981) bude volit při tvorbě intuitivní cesty blízké automatismu či volnému proudu vědomí a ne racionálně konceptuální přístup. Skupina Punkwa sama sebe charakterizuje jako psychonauty zkoumající vnitřní vesmír se zájmem o spiritualitu a přírodu, indiánství a šamanství, halucinace a novou vědu. Lukáš Karbus dotvrzuje proudovitost vlastního tvůrčího procesu, když mluví o akvarelu, který dal název celé výstavě: „Pracovní název byl ,,dva horizonty,,. To ale ještě před tím než jsem obraz přemaloval. Neonový Vlk je též název výstavy. Neonový Vlk je nahodilost, jen tak… .Neonový Vlk je jako zjevení, je to příroda, nálada, úsvit, rozpoložení, kousek neonové lásky, kousek neonové lži.“

V této tvůrčí nahodilosti zůstává téma krajiny a zátiší v autorově tvorbě tím, co  vrací. Výraz krajin a zátiší vytváří drobnokresba a kresebný detail, přičemž přesnost, s jakou je imaginární svět zachycen, nám může připomenout mediumní umělce. Krajiny jako by vyrostly z reálné severočeské ukládané do paměti autora již od dětství a jeho vlastní imaginární. Prokreslenost plochy výjevu s efektem jejího vzájemného propojení připomíná zároveň jakousi strukturu energetických vazeb a pnutí. Krajinné výjevy se jeví zároveň jako mozaika drobných geometrických útvarů nejčastěji ve tvaru cípu, listu anebo krystalu. Drobnokresebné části vyvažují rozmyté, často monochromní plochy. Zobrazené krajiny stejně jako květinová zátiší jsou většinou konfrontovány ještě s členícími či rámujícími pásy geometrického ornamentu a tento prvek způsobuje, že se pohybujeme na hranici více možných realit.

Také Lukáš Karbus balancuje na pomezí medijního umělce, kreslíře pohádek a moderního „mýtotvorce“ se smyslem pro budování abstraktního uměleckého prostoru. Technicky se autorovy postupy blíží středověkým mistrům, když hledá nové dřeviny pro výrobu vlastních uhlů apod. Karbusovy obrazy nás vedou do mýtu, disponují intenzivním tajemstvím.

Jiří Ptáček

Divákovi možná probleskne hlavou i pohádka, ale jak vystihl Jiří Ptáček, kreslíř pohádky se na rozdíl od medijního umělce liší tím, že „svou představivost kočíruje pevnými otěžemi psychologické strategie“ a to Lukáš Karbus nečiní, spíše opravdu zprostředkovává své vidění, které integruje jak kolem sebe pozorované, tak prožívané. Na druhou stranu se nejedná o naivního umělce, jakkoli se naivita a nevinnost člověku vtírá na mysl.

Marika Kupková

Foto: misad@volny.cz