Fotografická tvorba Jiřího Thýna je charakteristická reflexivním pojetím tohoto média, kdy dochází k dekonstruování konvenčních systémů vidění, problematizaci hranice viděného.  Vyjádřeno v parafrázi  –  jedná se o „fotografie, které zaznamenávají vlastní záznam“.  Autorovou strategií reflexivity je zvýznamnění technologického rámce. Do obrazu jsou začleněny i technické praktiky (expoziční proužková zkouška, barevné matrice fotogramů), které jsou esteticky zrovnoprávněné s „klasickým“ fotografickým výjevem.  Dalším výrazným principem je  intermedialita, relativizující například pohyblivý a statický obraz – film a fotografii, vizuální brilanci a promyšlené konceptuální relace. Jiří Thýn pracuje s odkazy k avantgardní estetice (v rámci výstavy je příkladným videoloop Philips z letošního roku)  nebo i k „neidentifikovatelným“  upomínkám k naší obrazové zkušenosti.

Thýnův přístup polemizuje s chápáním fotografie jako zastaveného odrazu skutečnosti.  Problematizuje divákovo jednostranné čtení fotografie jako objektivního záznamu a upozorňuje na médium samotné, a to jak uvnitř obrazu, tak v rámci jeho instalace ve výstavní expozici. Vzniká jakási poetická transformace fotografie v nové formy: fotografické portréty Bez názvu v přední části expozice představují de facto pohyblivé obrazy, jejichž rozpohybování vzniká naším pohledem, kdy nutkavě srovnáváme jejich nepatrné odlišnosti. V případě filmu Philips zase pohyblivý záznam disponuje spíš kvalitou statického obrazu s jemnými záchvěvy kompozice.  Dochází ke zpochybňování a transformování konvenčních percepčních modelů, kdy je divák postaven před simultánní přítomnost různých viditelností v rámci jedné vizuální zkušenosti.   Jsme mezi kruhy.

Marika Kupková

Foto: misad@volny.cz