Anna Chrtková, Matyáš Grimmich, Karolína Schön
Výstava si klade ambici docílit momentu zklidnění ve fázi nejurgentnější krize - ve chvíli “Velkého vyhoření”. Korporace si předávají své zaměstnanectvo, my jako umělectvo se honíme za pozorností, západní společnost se marně snaží o tzv “sociální smír” a celý lidský svět funguje jako jedno tělo v koloběhu práce-únavy-práce-ještě větší únavy. Vyhoření je ovšem privilegium, které si zdaleka nemůže dovolit každý. Výstava je koncipovaná jako krizová intervence. Jaký prostor musíme vytvořit, abychom si dovolili ležet a odpočinek si alespoň představovat?
