Daniela Ponomarevová ve svém projektu Plán – DELTA pracuje s fiktivní postapokalyptickou událostí reagující na stav civilizace. Zastoupené objekty představují útržky, segmenty či zbytky vyvrhnutého modulu, který se vlivem exploze odtrhnul od kosmické kolonizační lodi DELTA. Projekt přináší příběh, hovořící o domnělém zániku Země, z níž se během uplynulých let stal pouze jakýsi testovací objekt, přechodné místo pro lidstvo, které neodvratně čeká zničení obrovským asteroidem. Toto katastrofické klišé je zde využito záměrně, pád asteroidu reprezentuje neodvratnost a sílu přesahující lidské možnosti.

Celoroční cyklus výstav App Art v galerii Kontext se věnuje způsobům, jak je sdílená uživatelská zkušenost s mobilními aplikacemi reflektována ve tvorbě aplikací s uměleckým obsahem. Aktuální výstava se blíže zabývá textovou složkou aplikací, která je přítomná hned na několika úrovních.
Od textů s obsahem určeným uživateli, přes texty spojené s ovládáním aplikace, až po ty, které jsou běžnému uživateli skryté, určené ke komunikaci aplikace se sítěmi a dalšími programy. 

Dílo Obvia Gaude dvojice Ľubomíra Panáka & Zuzany Husárové je autorskou, velmi osobní, senzuální remediací poetického textu z období baroka do podoby mobilní aplikace.

The Bots of New York, facebookový bot autora/autorů Botmin, zpracovává a paroduje slavný projekt The Humans of New York prostřednictvím neuronové sítě. A aplikace Nomin Andrease Gajdošíka tematizuje další textovou úroveň aplikací, návštěvníci si mohou prostřednictvím jeho díla odeslat doporučující email z adresy některého ze slavných kurátorů a získat tak pro sebe, nebo pro někoho jiného, obtížně dostupnou výstavní příležitost. Zmíněné přístupy obsahově provazuje aplikace Obscure motif, která zachycuje poetiku hlášek otravných vyskakovacích oken, kombinuje ji s prohledáváním osobních dat a naší nutkavou potřebou hledat zkratky v porozumění si, ať už například věštěním z ruky, nebo z mobilů v ruce.

Julia Gryboś a Barbora Zentková recyklují materiály a objekty, které ztratili tržní hodnotu a s ní také svůj původní význam a funkci. Představují sérii samonosných předmětů z ručně barvených tapisérií používaných jako specifický symbol trvalé efektivnosti. Každý jeden uzel tapisérie se zde stává znakem lidské práce a celkové úsilí se stává symbolem síly společné, každý jedinec tedy neustále pracuje sám za sebe, ale i v rámci a kontextu společnosti ve které žije.