Bookshop

Knihkupectví Artmap v Galerii TIC

POZOR POZOR! Od 25. 6. 2024 je oficiálně otevřené nové Knihkupectví Artmap v prostorách našeho Bookshopu!

Již před časem vzniklo v Galerii TIC malé knihkupectví s čítárnou. Nyní se o výběr knih postarali naši kolegové z Artmapy, ale nebojte se! Všechny naše publikace jsou stále k mání a k tomu i některé knihy a časopisy z našeho původního kurátorského výběru.

Online výběr knih najdete na https://knihy.artmap.cz/ a naše publikace níže.

Otevírací doba knihkupectví je stejná jako u galerie. Pokud máte jakékoliv otázky, neváhejte se na nás obrátit pomocí e-mailu: galerie@ticbrno.cz nebo na tel. číslo 702 152 298.

Křest knihy Seventeen, 18, 19... Playgrounds

Křest knihy Seventeen, 18, 19... Playgrounds
Úterý 26. 11. / 18:00
Knihkupectví Artmap v Galerii TIC

V úterý 26. listopadu 2024 v 18:00 zveme do Knihkupectví Artmap v Brně na představení a křest knihy Seventeen, 18, 19... Playgrounds spoluvydané FaVU VUT a Oreri—Iniziativa Editoriale. Večer s nakladateli Lucou Carboni a Andreou Garcés a autorkami publikace Denisou Kollarovou a Annou van Lingen představí jak samotnou knihu, tak práci nakladatelství, které je risografickým ateliérem se sídlem v Cagliari na Sardiinii zaměřeným na vydávání děl z oblasti umění, designu, literatury, ekologie a radikální politiky. Moderátorem večera bude Šimon Kadlčák.

Seventeen, 18, 19... Playgrounds je výzkumný projekt Denisy Kollarové a Anny van Lingen zaměřený na práci nizozemského architekta Alda van Eycka (1918–1999), autora stovek hřišť v Amsterdamu, která navrhoval mezi 40. a 70. lety 20. století. Jeho návrhy, charakterizované jednoduchými kovovými konstrukcemi, pískovišti a betonovými prvky, poskytovaly dětem prostor k rozvoji fantazie a kreativity prostřednictvím hry. První vydání publikace, mapující realizace, které jsou stále přítomné v amsterdamské městské krajině, vyšlo v roce 2015 u nakladatelství Lecturis. Druhé rozšířené vydání, které obsahuje nové příspěvky od Francis Strauvina, Paula Lappii, Tobiasa Krasenberga, Jonáše Verešpeje, Tess Van Eyck a Harma Stevense a bylo recenzované Markusem Miessenem, vychází v koedici FaVU VUT a Oreri—Iniziativa Editoriale.

„To, co zde vidíme, představuje design setkání—shromáždění pro mezigenerační publikum. Design, který si je hluboce vědom toho, že plánování je ve skutečnosti mýtus. Takový přístup, stejně jako tato kniha, která ho shrnuje, je skvělým připomenutím, že plánování může a mělo by být chápáno jako nedokončená praxe, která zanechává prostor pro nejistotu: přemýšlení o designu nikoli coby komoditě, ale coby prostředku působícím v sociálním prostředí, v určitém měřítku. To, co zde vidíme, je designem citlivosti. Citlivosti nejen vůči městu samotnému, ale i vůči každému z nás.“ —Markus Miessen

Křest knihy Allana Sekuly

Křest knihy Allana Sekuly
Čtvrtek 7. 11. / 17.00
Knihkupectví Artmap v Galerii TIC 

Publikační činnost Galerie TIC

Dlouhodobé publikační aktivity Galerie mladých, respektive Galerie TIC, byly na konci 90. let – v souvislosti s politickým zásahem do fungování galerie – přerušeny a k jejich znovuobnovení přispěl až kurátor Jiří Ptáček s publikací Modrý sešit, jejíž vydání se pojí k Ptáčkově působení v Galerii mladých v roce 2011. Vydání katalogu Modrý sešit bylo umožněno díky podpoře Ministerstva kultury ČR. V prosinci 2012 byla za podpory Ministerstva kultury ČR vydána další publikace hostujícího kurátora Galerie mladých Martina Mazance – Křehké kino. Ve spolupráci s Galerii TIC v roce 2013 vyšlo pět publikací: Markéta Magidová – Domácí slovník, Tereza Sochorová – V duchu, katalog No Comment? Vol. 2, Patrick Sedlaczek – Vanity Club a katalog Fragment a totalita. Obraz výstavního plánu Galerií TIC 2013. V roce 2014 byla vydána autorská publikace Eva Jaroňová – Škůdci a katalog Anketa. V roce 2015 jsme pokračovali v linii experimentálních publikací a k výstavě Kateřiny Burgertové byla vydána sbírka básní Část textu chybí a v prosinci 2015 došlo k vydání naší dosud nejrozsáhlejší dvoujazyčné publikace Martin Zet – Nekrolog Brno, v dvou samostatných jazykových mutacích. V roce 2016 byla k výstavě Jozefa Mrvy a Jakuba Tajovského vydána publikace Blízké setkání a v roce 2017 publikace Naše věc Barbory Klímové a Teorie duchů Jiřího Havlíčka. V roce 2018 jsme vydali publikaci o modelu a spekulativních tendencích v umění od umělkyně a kurátorky Kataríny Hládekové Štyri modely. Ediční činnost je už nedílnou součást galerijní praxe a současně důležitým příspěvkem jak k dokumentaci a propagaci výstavní činnosti a umělců, tak k reflexi současného umění.

Ján

Kniha Ján od Milana Mazúra přibližuje zmizení ústřední postavy z několika různých perspektiv. Ján je reálná i imaginativní postava, jež se objevuje i v dalších autorových dílech. Na pozadí volných poetických asociací autor kombinuje fakty s fikcí a umožňuje čtenářům vytvářet další vlastní narativy. Publikace vyšla v Galerii TIC a je součástí stejnojmenné online výstavy v Galerii mladých.

Teorie duchů

Současný umělec pátrá po vrahovi amatérského spisovatele. Sny, halucinace a falešné představy. Spekulativní teorie o tom, že film je droga.

Backbone

Pro Andrease Töpfera je kresba součástí identity, paměti a dokumentací osobní minulosti. Nahlédnutím do autorova archivu jako bychom se dostali do jeho mozku s možností znovu prožívat jeho myšlenkové pochody. Kresba je pro něj totiž v první řadě metodou a metaforickou kostrou myšlení. Tato „pevná půda pod nohama“ neboli „páteř myšlení“ je také kreativním zdrojem všech jeho projektů směřujících do užité sféry: tvorby knih, časopisů nebo provozu vlastního vydavatelství. 

Naše věc

Kniha reflektuje historii galerií spravovaných dnešním Turistickým informačním centrem města Brna. Vznikla na půdoryse stejnojmenného výstavního projektu Barbory Klímové z roku 2009. Současná publikace jej rozšiřuje mimo jiné o teoretické reflexe a osobní vzpomínky.

Štyri modely

Publikácia Štyri modely sa zaoberá aplikáciou pojmu model na práce vybraných autorov súčasného českého a slovenského umeleckého kontextu. Voľne nadväzuje na poznatky získané predchádzajúcim odborným výskumom oblasti. Navrhuje a predkladá novú kategorizáciu pojmu model, ktorý delí na lineárny model, fyzický model, kognitívny model a imerzívny model. Lineárny model zahŕňa tematizáciu skice a tzv. vizualizačných metafor (grafov, diagramov, schém, atď.) a vzniká ako reakcia na informačnú presýtenosť a zložité siete. Fyzický model je formou viazanou na architektonické a hobby modelárstvo, vyznačuje sa jednoduchou „skečovou“ štruktúrou, reagujúcou na sociálne témy a individuálnu a kolektívnu pamäť. Kognitívny model odkazuje ku kognitívnemu obratu spoločnosti, zhodnocuje materializáciu mentálneho priestoru a vysvetľuje emancipovaný model ako otvorenú kategóriu. A na záver, Imerzívny model interpretuje médium výstavy ako modelovú formu, ktorá je artikulovaná umeleckým manifestom alebo architektonickým zásahom. Iným druhom imerzie, ktorú kapitola o imerzívnych modeloch rozoberá, je fotografická a 3D počítačová ilúzia ako reakcia na virtualizáciu spoločnosti.

Nekrolog - Martin Zet

Publikace Nekrolog – Brno byla vydána u příležitosti samostatné výstavy českého výtvarného umělce Martina Zeta, která se uskutečnila na konci roku 2015 v brněnské Galerii U Dobrého pastýře (tj. v Galerii TIC). Jedná se nicméně o autonomní projekt, jehož východiskem je budování „umělcova posmrtného odkazu“ ovšem za jeho života a navrch sebou samým.V této odvážné hříčce s vlastní smrtí je obsažena retrospektivní a autobiografická rovina a současně i zvláštní místopis města Brna, kde autor aktuálně vyučuje na Fakultě výtvarných umění VUT. Jinak řečeno: autor píše nekrolog sobě samému a současně jeho obsah vztahuje k městu, kde v posledních letech pravidelně pobývá. Prostřednictvím těchto dvou svébytných hledisek získáváme překvapivě plastickou a souhrnnou zprávu „o životě a díle“ jednoho z výrazných představitelů performance a postkonceptuálního umění, a současně také o nečekaných možnostech, jak lze přistoupit k autobiografickému žánru.

Část textu chybí

Autorská knížka Kateřiny Burgertové s názvem Část textu chybí, vydána ve spolupráci s grafickým studiem dip.gd, u příležitosti autorčiny stejnojmenné výstavy v brněnské galerii TIC.
Nejasné, nedokončené, neurčité a chybějící části jsou přirozeně tím, co okamžitě vzbuzuje pozornost. Znejasňování sice nabádá k uvažování a hledání, není ale nutné snažit se všechno vždy racionálně pochopit, bývá dokonce i přínosnější nechat se unášet intuicí a fantazií. V tvorbě Kateřiny Burgertové se v jistém okamžiku nečekaně prolnula malba s velkoformátovou kresbou a poezií. Všechny tři nesou jeden bohatě rozvětvený příběh, který ve výstavní expozici nabírá novou dimenzi v sérii nástěnných kreseb, papírových objektů a sbírky básní s prvky balady. Mikrosvět tohoto rozsáhlého příběhu, jehož část se nám zde odkrývá, se začal odvíjet během autorčiny tvorby diplomové práce s názvem Enfant sauvage (Divoké dítě) na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně v roce 2012, pokračuje dodnes a zcela jistě bude pokračovat i nadále. I když se nám často může stát, že se v něm ztratíme, je potřeba nevzdávat se a hledat cestu dál, nahlížet na předměty a jejich významy jako na otevřené indicie, které nás ponesou do říše tajuplné a přízračné… až najednou „zmizí beze zbytku, celý vesmír v jednom střípku.“

ANKETA

Katalog Anketa je publikačním završením výstavního a doprovodného programu Galerií TIC za rok 2014. Tvoří jej dva obsahové celky: první zprostředkovává výstavní projekty kurátorů a umělců, které se uskutečnily v rámci tematicky koncipovaných výstav v prostoru Galerie u Dobrého pastýře; druhý přináší obecnější reflexi o sociálním postavení současných výtvarných umělců. První z celků tvoří texty kurátorek Zuzany Janečkové a Kláry Stolkové a sociologa Filipa Lachmann, které jsou soustředěné na vybrané sociokulturní tendence současného umění. Druhou ze zmíněných rovin tvoří pramenný výzkum realizovaný formou anketního dotazování osmnácti umělců, který je dále zpracován v sociologické úvaze Blahoslava Rozbořila, komentáři Jany Písaříkové a Mariky Kupkové. Dvacet anketní otázek vypracovaných Blahoslavem Rozbořilem sleduje existenční a společenské okolnosti současné umělecké praxe k Čechách. Odpovědi umělců vypovídají o postavení umělecké činnosti vůči mimouměleckým (výdělečným) aktivitám, o sociálním postavení umělce včetně aktivismu a spolkové činnosti; vnímaní „jedinečného“ či potlačeného autorství;reflexi významu a společenské hodnoty vlastní umělecké práce.

DOMÁCÍ SLOVNÍK

Slovník Markéty Magidové obsahuje lexikum charakteristické pro jednu konkrétní domácnost. Kritérium autorčina výběru výrazů z rodinného žargonu je určováno hlediskem typičnosti. Klasické slovníkové metodě neodpovídá ani fakt, že vysvětlení jednotlivých pojmů provádí sami jejich uživatelé. Do způsobu jejich vysvětlování autorka nezasahovala a transkripce záměrně nebyla redakčně upravována. Všechny „domácí“ výrazy jsou zde zaznamenány v té písemné podobě, která je v dané rodině ustálená.

FRAGMENT A TOTALITA

Obraz výstavního plánu Galerií TIC 2013 představuje programovou ročenku Galerií TIC za rok 2013, současně má ambici postihnout některé charakteristické přístupy dramaturgické a kurátorské činnosti v místním měřítku, jež přirozeně vypovídají o obecnějších tendencích a strategiích současné výstavní praxe. Katalog k výstavnímu plánu Galerií TIC sestává z textů kurátorek Mariky Kupkové a Zuzany Janečkové a teoretiků Václava Hájka, Václava Magida a Evy Filové a fotodokumentace vážící se k jednotlivým výstavám, které proběhly během roku 2013 .

KŘEHKÉ KINO

Předkládáná publikace má za cíl zmapovat roční kurátorský výstavní program nazvaný Křehké kino, který v roce 2012 proběhl v brněnské Galerii mladých.

Publikace v důsledku neobsahuje pouze dokumentaci šesti výstav, která je soustředěna do první kapitoly nazvané Rekonstrukce křehkého kina, ale i dvě další části, jež formou tematických studií a rozhovorů rozšiřují možnosti interpretace celého pojetí "křehkosti" kin v galerijním provozu.

Publikace dokumentuje celoroční výstavní projekt Křehké kino, který v Galerii mladých v roce 2012 uskutečnil Martin Mazanec. Současně obsahuje i dvě další části, jež formou tematických studií a rozhovorů rozšiřují možnosti intepretace celého pojetí „křehkosti“ kin v galerijním provozu: texty Martina Mazance a Volkera Pantenburga, rozhovory s Douglasem Gordonem a Martinem Arnoldem.

V DUCHU

Obrazová a textová dokumentace umělecké činnosti Terezy Sochorové obsahuje také příspěvky rozšiřující žánrový rámec autorského katalogu . Jedná se například o kreslený komiks od Petra Strouhala o Duras, esej od Jiřího Havlíčka o andělech a psaní, text Karla Císaře o Spisovatelce, Lenky Vítkové o básnících, fiktivní rozhovor Čtenářky a Spisovatelky od Jana Horáka, básně od Patrika Hlavsy, Patricka Sedlaczka aj.