Knihkupectví ArtMap

Knihkupectví ArtMap v Brně – na Radnické 4

Přijďte si vybrat knihu do Brněnské pobočky Knihkupectví ArtMap, na Radnickou 4, do prvního patra Galerie TIC.

Online výběr knih najdete na https://knihy.artmap.cz/ a naše publikace níže.

Otevírací doba knihkupectví je stejná jako u galerie. 

Po  ZAVŘENO
Út  11—19
St   11—19
Čt   11—19
Pá  11—19
So  14—19
Ne  ZAVŘENO

Pokud máte jakékoliv otázky, neváhejte se na nás obrátit pomocí e-mailu: galerie@ticbrno.cz nebo na tel. číslo 702 152 298.

Návrat Knihkupectví Artmap do Brna!

POZOR POZOR!

Od 25. 6. 2024 je oficiálně otevřené nové Knihkupectví ArtMap v prostorách našeho původního Bookshopu!

Již před časem vzniklo v Galerii TIC malé knihkupectví s čítárnou. Nyní se o výběr knih postarali naši kolegové z ArtMapy, ale nebojte se!
Všechny naše publikace jsou stále k mání a k tomu i některé knihy a časopisy z našeho původního kurátorského výběru. 

Publikační činnost Galerie TIC

Dlouhodobé publikační aktivity Galerie mladých, respektive Galerie TIC, byly na konci 90. let – v souvislosti s politickým zásahem do fungování galerie – přerušeny a k jejich znovuobnovení přispěl až kurátor Jiří Ptáček s publikací Modrý sešit, jejíž vydání se pojí k Ptáčkově působení v Galerii mladých v roce 2011. Vydání katalogu Modrý sešit bylo umožněno díky podpoře Ministerstva kultury ČR. V prosinci 2012 byla za podpory Ministerstva kultury ČR vydána další publikace hostujícího kurátora Galerie mladých Martina Mazance – Křehké kino. Ve spolupráci s Galerii TIC v roce 2013 vyšlo pět publikací: Markéta Magidová – Domácí slovník, Tereza Sochorová – V duchu, katalog No Comment? Vol. 2, Patrick Sedlaczek – Vanity Club a katalog Fragment a totalita. Obraz výstavního plánu Galerií TIC 2013. V roce 2014 byla vydána autorská publikace Eva Jaroňová – Škůdci a katalog Anketa. V roce 2015 jsme pokračovali v linii experimentálních publikací a k výstavě Kateřiny Burgertové byla vydána sbírka básní Část textu chybí a v prosinci 2015 došlo k vydání naší dosud nejrozsáhlejší dvoujazyčné publikace Martin Zet – Nekrolog Brno, v dvou samostatných jazykových mutacích. V roce 2016 byla k výstavě Jozefa Mrvy a Jakuba Tajovského vydána publikace Blízké setkání a v roce 2017 publikace Naše věc Barbory Klímové a Teorie duchů Jiřího Havlíčka. V roce 2018 jsme vydali publikaci o modelu a spekulativních tendencích v umění od umělkyně a kurátorky Kataríny Hládekové Štyri modely. Ediční činnost je už nedílnou součást galerijní praxe a současně důležitým příspěvkem jak k dokumentaci a propagaci výstavní činnosti a umělců, tak k reflexi současného umění.

Ján

Kniha Ján od Milana Mazúra přibližuje zmizení ústřední postavy z několika různých perspektiv. Ján je reálná i imaginativní postava, jež se objevuje i v dalších autorových dílech. Na pozadí volných poetických asociací autor kombinuje fakty s fikcí a umožňuje čtenářům vytvářet další vlastní narativy. Publikace vyšla v Galerii TIC a je součástí stejnojmenné online výstavy v Galerii mladých.

Teorie duchů

Současný umělec pátrá po vrahovi amatérského spisovatele. Sny, halucinace a falešné představy. Spekulativní teorie o tom, že film je droga.

Backbone

Pro Andrease Töpfera je kresba součástí identity, paměti a dokumentací osobní minulosti. Nahlédnutím do autorova archivu jako bychom se dostali do jeho mozku s možností znovu prožívat jeho myšlenkové pochody. Kresba je pro něj totiž v první řadě metodou a metaforickou kostrou myšlení. Tato „pevná půda pod nohama“ neboli „páteř myšlení“ je také kreativním zdrojem všech jeho projektů směřujících do užité sféry: tvorby knih, časopisů nebo provozu vlastního vydavatelství. 

Naše věc

Kniha reflektuje historii galerií spravovaných dnešním Turistickým informačním centrem města Brna. Vznikla na půdoryse stejnojmenného výstavního projektu Barbory Klímové z roku 2009. Současná publikace jej rozšiřuje mimo jiné o teoretické reflexe a osobní vzpomínky.

Štyri modely

Publikácia Štyri modely sa zaoberá aplikáciou pojmu model na práce vybraných autorov súčasného českého a slovenského umeleckého kontextu. Voľne nadväzuje na poznatky získané predchádzajúcim odborným výskumom oblasti. Navrhuje a predkladá novú kategorizáciu pojmu model, ktorý delí na lineárny model, fyzický model, kognitívny model a imerzívny model. Lineárny model zahŕňa tematizáciu skice a tzv. vizualizačných metafor (grafov, diagramov, schém, atď.) a vzniká ako reakcia na informačnú presýtenosť a zložité siete. Fyzický model je formou viazanou na architektonické a hobby modelárstvo, vyznačuje sa jednoduchou „skečovou“ štruktúrou, reagujúcou na sociálne témy a individuálnu a kolektívnu pamäť. Kognitívny model odkazuje ku kognitívnemu obratu spoločnosti, zhodnocuje materializáciu mentálneho priestoru a vysvetľuje emancipovaný model ako otvorenú kategóriu. A na záver, Imerzívny model interpretuje médium výstavy ako modelovú formu, ktorá je artikulovaná umeleckým manifestom alebo architektonickým zásahom. Iným druhom imerzie, ktorú kapitola o imerzívnych modeloch rozoberá, je fotografická a 3D počítačová ilúzia ako reakcia na virtualizáciu spoločnosti.

Nekrolog - Martin Zet

Publikace Nekrolog – Brno byla vydána u příležitosti samostatné výstavy českého výtvarného umělce Martina Zeta, která se uskutečnila na konci roku 2015 v brněnské Galerii U Dobrého pastýře (tj. v Galerii TIC). Jedná se nicméně o autonomní projekt, jehož východiskem je budování „umělcova posmrtného odkazu“ ovšem za jeho života a navrch sebou samým.V této odvážné hříčce s vlastní smrtí je obsažena retrospektivní a autobiografická rovina a současně i zvláštní místopis města Brna, kde autor aktuálně vyučuje na Fakultě výtvarných umění VUT. Jinak řečeno: autor píše nekrolog sobě samému a současně jeho obsah vztahuje k městu, kde v posledních letech pravidelně pobývá. Prostřednictvím těchto dvou svébytných hledisek získáváme překvapivě plastickou a souhrnnou zprávu „o životě a díle“ jednoho z výrazných představitelů performance a postkonceptuálního umění, a současně také o nečekaných možnostech, jak lze přistoupit k autobiografickému žánru.

Část textu chybí

Autorská knížka Kateřiny Burgertové s názvem Část textu chybí, vydána ve spolupráci s grafickým studiem dip.gd, u příležitosti autorčiny stejnojmenné výstavy v brněnské galerii TIC.
Nejasné, nedokončené, neurčité a chybějící části jsou přirozeně tím, co okamžitě vzbuzuje pozornost. Znejasňování sice nabádá k uvažování a hledání, není ale nutné snažit se všechno vždy racionálně pochopit, bývá dokonce i přínosnější nechat se unášet intuicí a fantazií. V tvorbě Kateřiny Burgertové se v jistém okamžiku nečekaně prolnula malba s velkoformátovou kresbou a poezií. Všechny tři nesou jeden bohatě rozvětvený příběh, který ve výstavní expozici nabírá novou dimenzi v sérii nástěnných kreseb, papírových objektů a sbírky básní s prvky balady. Mikrosvět tohoto rozsáhlého příběhu, jehož část se nám zde odkrývá, se začal odvíjet během autorčiny tvorby diplomové práce s názvem Enfant sauvage (Divoké dítě) na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně v roce 2012, pokračuje dodnes a zcela jistě bude pokračovat i nadále. I když se nám často může stát, že se v něm ztratíme, je potřeba nevzdávat se a hledat cestu dál, nahlížet na předměty a jejich významy jako na otevřené indicie, které nás ponesou do říše tajuplné a přízračné… až najednou „zmizí beze zbytku, celý vesmír v jednom střípku.“

ANKETA

Katalog Anketa je publikačním završením výstavního a doprovodného programu Galerií TIC za rok 2014. Tvoří jej dva obsahové celky: první zprostředkovává výstavní projekty kurátorů a umělců, které se uskutečnily v rámci tematicky koncipovaných výstav v prostoru Galerie u Dobrého pastýře; druhý přináší obecnější reflexi o sociálním postavení současných výtvarných umělců. První z celků tvoří texty kurátorek Zuzany Janečkové a Kláry Stolkové a sociologa Filipa Lachmann, které jsou soustředěné na vybrané sociokulturní tendence současného umění. Druhou ze zmíněných rovin tvoří pramenný výzkum realizovaný formou anketního dotazování osmnácti umělců, který je dále zpracován v sociologické úvaze Blahoslava Rozbořila, komentáři Jany Písaříkové a Mariky Kupkové. Dvacet anketní otázek vypracovaných Blahoslavem Rozbořilem sleduje existenční a společenské okolnosti současné umělecké praxe k Čechách. Odpovědi umělců vypovídají o postavení umělecké činnosti vůči mimouměleckým (výdělečným) aktivitám, o sociálním postavení umělce včetně aktivismu a spolkové činnosti; vnímaní „jedinečného“ či potlačeného autorství;reflexi významu a společenské hodnoty vlastní umělecké práce.

DOMÁCÍ SLOVNÍK

Slovník Markéty Magidové obsahuje lexikum charakteristické pro jednu konkrétní domácnost. Kritérium autorčina výběru výrazů z rodinného žargonu je určováno hlediskem typičnosti. Klasické slovníkové metodě neodpovídá ani fakt, že vysvětlení jednotlivých pojmů provádí sami jejich uživatelé. Do způsobu jejich vysvětlování autorka nezasahovala a transkripce záměrně nebyla redakčně upravována. Všechny „domácí“ výrazy jsou zde zaznamenány v té písemné podobě, která je v dané rodině ustálená.

FRAGMENT A TOTALITA

Obraz výstavního plánu Galerií TIC 2013 představuje programovou ročenku Galerií TIC za rok 2013, současně má ambici postihnout některé charakteristické přístupy dramaturgické a kurátorské činnosti v místním měřítku, jež přirozeně vypovídají o obecnějších tendencích a strategiích současné výstavní praxe. Katalog k výstavnímu plánu Galerií TIC sestává z textů kurátorek Mariky Kupkové a Zuzany Janečkové a teoretiků Václava Hájka, Václava Magida a Evy Filové a fotodokumentace vážící se k jednotlivým výstavám, které proběhly během roku 2013 .

KŘEHKÉ KINO

Předkládáná publikace má za cíl zmapovat roční kurátorský výstavní program nazvaný Křehké kino, který v roce 2012 proběhl v brněnské Galerii mladých.

Publikace v důsledku neobsahuje pouze dokumentaci šesti výstav, která je soustředěna do první kapitoly nazvané Rekonstrukce křehkého kina, ale i dvě další části, jež formou tematických studií a rozhovorů rozšiřují možnosti interpretace celého pojetí "křehkosti" kin v galerijním provozu.

Publikace dokumentuje celoroční výstavní projekt Křehké kino, který v Galerii mladých v roce 2012 uskutečnil Martin Mazanec. Současně obsahuje i dvě další části, jež formou tematických studií a rozhovorů rozšiřují možnosti intepretace celého pojetí „křehkosti“ kin v galerijním provozu: texty Martina Mazance a Volkera Pantenburga, rozhovory s Douglasem Gordonem a Martinem Arnoldem.

V DUCHU

Obrazová a textová dokumentace umělecké činnosti Terezy Sochorové obsahuje také příspěvky rozšiřující žánrový rámec autorského katalogu . Jedná se například o kreslený komiks od Petra Strouhala o Duras, esej od Jiřího Havlíčka o andělech a psaní, text Karla Císaře o Spisovatelce, Lenky Vítkové o básnících, fiktivní rozhovor Čtenářky a Spisovatelky od Jana Horáka, básně od Patrika Hlavsy, Patricka Sedlaczka aj.