Lenka Tyrpeklová
Projekt Denní chléb zaznamenává reálné absurdní situace představující denní rutinu žen ve vězení, ty dále převádí do nutné stylizace. Jednotlivé situace se zdají však býti zmatenými, až smyšlenými. Zda balancujeme na hranici fikce, se tak může divák jen domnívat. Charakter jednotlivých videí je koncipován jako epický příběh v bezčasí, jenž je podpořen poutavými vypravěči, kteří sami v sobě bojují s hierarchickými vztahy, které nad nimi panují. Hlavními postavami příběhu jsou ženy mající chléb místo tváře, která metaforicky zastupuje identické charaktery všech žen, jejichž obličeje se za pobytu slévají a každá z nich se ocitá nejen bez své tváře, ale i bez vlastní osobnosti. Nikdo si neudrží vlastní tvář ani rozum. Apokalypsa se však bohužel neblíží a ticho před bouří nenastává. Vše už je v tomto primitivním prostředí dávno všudypřítomné a dané. Výstupem je šest krátkých videí, jež jsou výpovědí dvou žen z vězení. Jakým způsobem jejich čas byl naplňován (i skrze odborné pracovníky) prezentují Pohádky z vězení.
