Vše je založeno na vztazích. Neexistuje velké bez vztahu k malému, plné k prázdnému, vnitřní k vnějšímu. Jejich vzájemná závislost je stejně esenciální, jako pouto mezi nádechem a výdechem. Entity / kvality nemají význam bez vztahu k dalším entitám / kvalitám a zdánlivě konfliktní polarity mohou vytvořit jednotu. Síť vzájemných vztahů se rozehraje i ve společném projektu fotografky Dominiky Jackuliakovej a “sochaře prostoru” Juraje Gábora. Zaujetí materialitou kamene spontánně u obou výtvarníků vyrostlo do zvažování tématu v rámci seriální morfologie. Místem střetu Jackuliakové objektivu a Gáborova sochařské praxe se přitom stala fotografie Jankova paleta. Ve vystavených sériích se však význam nevyčerpá konkrétní fotografií, konkrétním objektem. Vznikne se až na základě jejich syntaxe v podmínkách galerijní prostoru. Autorský tandem tak vytvoří prostředí a příležitost pro uvažování o příbuznosti fotografického a sochařského zpracování reality, o vzájemných vztazích fotografií, objektů a kreseb v sériích, o spojitostech mezi sériemi navzájem, mezi nimi a prostorem a nakonec i člověkem (divákem), který bude v celé konstelaci ohniskovým bodem.
