Bernardeta Babáková, Monika Rygálová
Instalace s videoprojekcí pracující s dívčím nostalgický pohledem, čerpající ze znepokojivé atmosféry gotického románu a postapokalyptických žánrů. Instalační objekt vychází z estetiky domácího modelářství, domečků pro panenky a přenosných oltářů. Zářící okna zvou k nahlédnutí do útrob osamělé vily, ve které se odehrává nejspíš poslední hostina se zvláštními pravidly stolujících. Video vychází z tradice příběhů odehrávajících se kolem sídel, do kterých se otiskuje paměť místa, zatímco bytosti, jež ho obývali, odchází, mizí. Instalační záměr i koncepce audiovizuálního díla se nostalgicky ohlíží do dívčích let a čerpá z přístupu i představ o světě spojených s tímto obdobím. Do doby, kdy se obývání záhadných prostor a starobylých interiérů zdálo jistotou, večeře nekonečnou hrou, po které stačilo jen odpočívat a čekat na další dny plné příjemných radostí.
