Matematik a kosmolog John D. Barrow ve své knize Vesmír plný umění vykresluje fascinující vazby základními zákonitostmi vesmíru, planetou Zemí, jejími živými obyvateli a lidskou kulturou. Například upozorňuje na hranici, kvůli které nemůžeme být obry. Po překročení o něco více než dvou a půl metrů vzrůstu bychom se totiž zhroutili. Abychom mohli být vyššími, museli bychom se radikálně změnit: mít kratší a silnější kosti, a rovněž jiné vnitřní orgány, které by našim novým tělům dodaly dostatek energie. Podle Barrowa to ale platí i opačně: nemůžeme být ani nekonečně malí. Pakliže jedním ze základních pilířů civilizace je ovládnutí ohně, nedokázali bychom to tak malincí, že bychom nebyli s to zvládnout ten nejmenší fyzikálně možný plamínek…
Čtyřdílný miniseriál Alien Worlds, který v České republice přinesla streamovací služba Netflix, vychází z představivosti vědců a animátorů o možných podobách života na některých nám již známých exoplanetách.
Vlastnosti jednotlivých druhů a jejich vzájemné interakce v této dokumentární fikci vyplývaly z poznatků stejného typu, s jakými ve své knize operuje Barrow, tedy na základních podmínkách, které na dané planetě nejspíše panují. Bylo mimořádné sledovat spekulace o životě, který vzniká za odlišného složení atmosféry, jinak silné gravitace, okolní teploty atd.
Tyto dva příklady z oblasti populární vědy jsou uvedeny s cílem přiblížit horizont, který ve své tvorbě jinými prostředky sleduje Lukáš Prokop. S využitím možností dostupnými díky rozvoji herního průmyslu buduje vlastní fikční světy, které ukotvuje jím danými funkcemi. Vlastnosti, které jim takto udělil, jsou stavebními kameny téměř autonomního světa, jeho semi-abstraktní biomorfní estetika vyplynula z autorových starších automatických kreseb.
Jejich galerijní videoinstalace vzniká s ambicí nejen nechat nás sledovat výtvarné výsledky jeho experimentování s worldbulidingem, ale rovněž nás vizuálními prostředky snaží vtáhnout do hlubšího vstřebávání jeho vnitřních zákonitostí.
Výstava je pomyslným dvojčetem projektu, který Prokop vloni představil v brněnské galerii Zaazrak|Dornych. Rozšiřuje započatý světotvorný experiment a ještě hlouběji se noří do jeho turbulentní kauzality. Tvořená fikce se zde ocitá na samotné hraně její dosavadní sebe-referenčnosti a nezbývá jí než se obrátit k mutagenní mytologizaci fragmentů autorovy tvorby.
