Výstavní projekt staví na prostupnosti základních témat tvorby Matěje Al-Aliho a Tomáše Moravce. Leitmotivem výstavy je jejich vlastní pojem „mechanický scénář” vyjadřující koncepční princip záznamu pořízeného prostřednictvím kinetického objektu. Jednoduše řečeno, není zaznamenáván pohybující se objekt, ale objekt sám na základě vlastního kinetického nastavení zaznamenává okolí. Nahodilost i jasně definovaný systém v jednom.
Z hlediska autorské spolupráce se nejedná o participaci Al-Aliho a Moravce na jednom výstavním projektu, ale o pokus vytvořit paralelní řešení tématu ze dvou autorských perspektiv. Vzniká tak dvojvýstava, jejíž vyznění je podpořeno dispozičním rámcem GUDP sestávajícím ze tří místností.
Ve dvou hlavních se nachází instalace každého z autorů, složená z pohyblivého obrazu a souvisejícího sochařského objektu. Třetí – spojovací – slouží jako komunikační prostor a významový průsečík (i jako jakési malé metodické centrum) celé výstavy.
