Radim Langer přísluší k okruhu malířů, kteří tematizují samotnou malbu. Nejde jen o to hledat zákonitosti či opodstatnění vlastního uměleckého přístupu, ale nabídnout komentář k pozici malby v kulturních dějinách, v komunikačních sítích, ve společnosti a současně upozornit diváky na
vlastní vnímání a očekávaní. Myšlení o malbě zahrnuje odkazy k její výsadě a současně i handicapu klasického média a současně k její roli v postkonceptuálním umění a sebereferenčních uměleckých strategiích.
Langer upozorňuje na napětí mezi malířskou prací a jejími tradičními symptomy, jako jsou rukodělnost nebo původnost (originalita), a technickými elementy v rovině námětů i provedení. V logice tohoto přístupu je i autorovo přestupování mezi tvůrčími disciplínami, jako jsou literární činnost nebo kurátorství.
Výstava Abstraktní stroj je výsledkem jeho aktuálního přehodnocování metodologických i myšlenkových principů práce s malbou, s malířským obrazem. Určité původní vnitřní motivy a motivace, například výhradně praktické ohledávání malby v souvislosti s fenomény práce a strojní
výrobou nebo reflexe průmyslové dimenze obrazu-objektu v současném vizuálním světě, zůstávají pro autora nezměněné, i přesto, že není nutné je v současných obrazech hledat. Zmizela předchozí doslovnost, zmizela okatá tematizace. V aktuálním přístupu se mísí abstrakce – realismus – vytváření malby jako nové skutečnosti, vypracovávání tělesnosti a deteritorializace obrazu na bázi kartografického rozbití světa, mizení přírody a vlastní autobiografie.
Projekt byl podpořen z prostředků Specifického vysokoškolského výzkumu pro rok 2019.
