Julia Gryboś a Barbora Zentková recyklují materiály a objekty, které ztratili tržní hodnotu a s ní také svůj původní význam a funkci. Představují sérii samonosných předmětů z ručně barvených tapisérií používaných jako specifický symbol trvalé efektivnosti. Každý jeden uzel tapisérie se zde stává znakem lidské práce a celkové úsilí se stává symbolem síly společné, každý jedinec tedy neustále pracuje sám za sebe, ale i v rámci a kontextu společnosti ve které žije.