Ahoj,
To jsme my, Uhelné Doly (they, them)
V roce 1960 geologové objevili v regionu uhelné sloje
V roce 1977 jsme byly založeny.
V roce 1980 se u nás vytěžily první tuny hnědého uhlí.
Dne 14. prosince 2013 byla vytěžena další z miliardy tun hnědého uhlí.
Hluboko v nás je plno duchů živých i mrtvých, lidských i nelidských. Nyní je voláme, aby sem přišli.
Promlouváme ke všem smutným, trpícím, umírajícím, traumatizovaným.
K vám.
(úryvek z videa)
Uhelný důl, totální konec světa, oblast naprosto zdevastovaná lidskou invazí do hloubky 300 m. Těžení a následné spalování historie světa. Uhelné doly a příběhy s nimi spojené jsou stěžejními tématy tvorby Eweliny Węgiel. Autorka soustředí svůj zájem a výzkum především na důl Bełchatów a zajímá ji nejen environmentální problematika tohoto prostředí, ale zejména společenské i duchovní souvislosti, které se k tomuto místu s bohatou historií a kulturou vážou.
Ewelina Węgiel (węgiel v polštině znamená uhlí) se zaměřuje na magičnost a duchovní entity, jež jsou v prostředí dolů přítomny. Skrývají v sobě množství příběhů, které se tradují mezi lidmi, často i obyvateli vysídlenými kvůli dolům, a které se stejně tak týkají i nelidských bytostí. Tato vyprávění jsou často zaznamenaná v pohádkách, které umožňují navázat mnohem bližší vztah s předchozími generacemi než suchopárné texty o historii nebo kroniky. Lidové pohádky, legendy a báje jsou pro autorku důležitým zdrojem poznání a inspirací a zároveň i způsobem, jak se dostat blíž k dějinám místa a k jeho obyvatelům.
Video zachycuje uhelný důl a jeho okolí. Skrze různé vrstvy a pohledy divák nahlíží do útrob jednoho z nejvíce zdevastovaných míst na Zemi, za kterým pokračuje na první pohled běžná krajina a les. Pomalé a děsivé záběry na dopady lidské činnosti, wasteland přesahující samo umístění dolu, působí poněkud kontemplativně, avšak jsou v podstatě tísnivě apokalyptické. Tato atmosféra je umocněna i hudbou, kterou vytvořila sama autorka, její zpěv a hra na harmoniku je doplněna kovovými field recordings.
Znepokojivost videa umocňuje site-specific instalace v nikách, která vstupuje do prostoru a evokuje neviditelný život podzemních organismů a kořenů, jejich provázanost a spjatost. Cestu výstavou symbolicky uzavírá poslední výklenek, který je pomyslným zakončením poutě k hoře a proměny v kámen.
Záměrem výstavního projektu není kritika současné situace, ale chce zejména upozornit na mytologii dolů a jejich skrytý svět. Autorka se zajímá také o příběhy, které vypráví samo uhlí, jež je doslova tvořeno starými organismy a lesy: příběhy o organismech zpod povrchu, geologické příběhy, které byly zapsány při hledání uhlí hlouběji a hlouběji.
Ewelina Wegiel
Coal
20 min., 2022 – 2024
