Ačkoli původně mělo jít o v pořadí až třetí díl výstavní série představující fenomén brněnských vitrínkových galerií, ze známých pandemických důvodů bude Galerie Jádro ve skutečnosti prvním představeným prostorem v rámci tohoto cyklu.
Jádro byla miniaturní galerie, k jejíž realizaci se v roce 2012 spojily umělkyně a tou dobou také spolubydlící Katarína Hládeková a Marie Štindlová. Galerii si otevřely přímo ve vlastním bytě. Na způsobu, jakým galerii provozovaly,
se znatelně projevovala předchozí zkušenost obou umělkyň s vedením nezávislé diy galerie a také poučený vhled do běžného fungování tehdy kulminujícího vitrínkového trendu. Namísto pořádání výstav spolužáků či vrstevníků se rozhodly zasvětit svůj offspace etablovaným umělcům, kteří tak získali možnost prezentace v nových podmínkách.
Přestože doba trvání Jádra byla velmi krátká (jen něco málo přes jeden rok), podstatných událostí se kolem něj seběhla spousta. Po opuštění původního bytu ještě Jádro chvíli fungovalo jako putovní galerie pod hlavičkami Expedice Jádro, Jádro na návštěvě nebo Jádro Fresh Festival.
Bilanční výstavou v TICu vstupuje Jádro do další fáze. A vzpírá se přitom vlastní kanonizaci. Je přenos původně bytové galerie do prostor zavedené výstavní instituce adekvátním připomínkovým formátem? Výstava otevírá otázky rozporu i spojitosti privátního/veřejného prostoru a také přítomnosti/nepřítomnosti a divácké ochoty bezprostředně nepřítomné akceptovat a vztahovat se k němu. Jaksi mimoděk pak Galerie Jádro ve svém comebacku opět pracuje i se zhodnocením dosavadního vývoje diy galerijního trendu, jehož je součástí: nevytratil se z tohoto žánru, za dobu, co Jádro ze scény na pár let zmizelo, původně důležitý aspekt osobního setkávání, a není dnes už plně nahrazen prezentací určenou výhradně pro internet?
