„Řekl mi tedy to, na co jsem sám chtěl už dlouho přijít. Myslel jsem si, že poznání mi dá pocit klidu a naplnění. Nadechl se a s posvátnou úctou mi to tajemství prozradil. Zapomněl jsem to do pár minut. Buď to byla blbost, nebo něco, co už jsem dávno věděl. Trochu mě to naštvalo. Říkal jsem si, doma si to najdu na internetu, ale pak už se mi nechtělo. Sice jsem už otevřel okno prohlížeče, ale zpoza rohu na mě vyskočilo video o výrobě doplňků z pet lahví.“
Kateřina Baránková
V portfoliu Kateřiny Baránkové se koncentrují práce, pro které je výchozím bodem autorský text. Ten je různě rozložen, prozkoumán a přeskládán do výsledné verze, která si i navzdory své přísné systematičnosti zachovává prostor pro neopodstatněnost. Výchozí text se pak metamorfuje do různých podob. V jejích předchozích pracích má často formu mluveného slova. V instalaci Chci tě vyděsit svým klidem literární předloha nepodléhá času, neplyne ve formě zvuku, ale zůstává na místě jako psaný text. Je tedy možné zastavit se na konci odstavce, nebo přečíst větu vícekrát. V tom se možná odráží i její dlouhodobé téma nemožnosti prožívání přítomnosti a vnímání času. Protože přečíst si návod na výrobu želé na zadní straně obalu klade jiné nároky na pozornost než pustit si youtube tutorial.
Další částí výstavy je fotografická koláž připomínající reklamní produktové fotografie. Kostky želé by také mohly být kostkami ledu nebo kamene. Pečlivě upravené fotografie by také mohly být 3D modely. Ale nejsou. Předstírání a zdání, ambivalence pravdivosti, kterou nejsme schopni prostřednictvím smyslů ověřit a díky tomu dospět k jednoznačnému přesvědčení. Stojíme na tenkém ledu a zbývá nám jenom věřit intuici a opatrně začít důvěřovat. Zastavení tání je hledáním klidu a vytvářením zdání vyrovnanosti. Chci tě vyděsit svým klidem.
