Umělec inscenuje setkání diváků s nahodilými útržky často zcizených myšlenek.
Umělec předvádí mezi čtyřmi bílými stěnami faktické nedorozumění.
Umělec přeceňuje zájem veřejnosti o svou tvorbu.
Umělec hraje ve společnosti zaměřené na zisk „prominentní“ roli.
Umělec lobbuje uzavřeností svého díla do vhodně zvoleného referenčního rámu za dílčí zájmy svého cechu a sebe samého.
Umělec se topí ve zrádných vírech vzájemně antagonistických diskurzů.
