OD/DO, WIN/WIN

Galerie U Dobrého pastýře 08 11 — 17 02
vernisáž — 7 11 2017

Umělec inscenuje setkání diváků s nahodilými útržky často zcizených myšlenek.

Umělec předvádí mezi čtyřmi bílými stěnami faktické nedorozumění.

Umělec přeceňuje zájem veřejnosti o svou tvorbu.

Umělec hraje ve společnosti zaměřené na zisk „prominentní“ roli.

Umělec lobbuje uzavřeností svého díla do vhodně zvoleného referenčního rámu za dílčí zájmy svého cechu a sebe samého.

Umělec se topí ve zrádných vírech vzájemně antagonistických diskurzů.

 

Kurátorky praví: „Estetický prožitek může jít ruku v ruce s nedorozuměním – snažíme se tomu všemi dostupnými prostředky předcházet.“

Kurátorky se orientují v proudech a mělčinách současného umění.

Kurátorky si jsou vědomy, že se mohou mýlit ve svých předpokladech o tom, kdo je běžným návštěvníkem galerie (městské příspěvkové organizace).

Kurátorky jsou spíše moderátorkami než kurátorkami.

Kurátorky navazují se subjekty výstavy vztah typu win/win.

Divák má vždy svá soukromá očekávání.

Divák očekává od výstavy dobře investovaný čas – exces, či kratochvíli.

Divák kroutí hlavou nad rozbíhavými a empirií nepodloženými argumenty umělce.

Diváka napadá, že fikce, v níž je pravda ukryta uvnitř lži, v tomto případě neplatí – umělec se až příliš zahleděl do zrcadel virtuality, simulace a reprodukce.

Divák se řídí podprahovou logikou středoškolských dějin umění.

 

Galerie (městská příspěvková organizace) generuje nespočetné mrtě symbolického kapitálu.

Galerie (městská příspěvková organizace) musí spolupracovat s právě panující mocí.

Galerie (městská příspěvková organizace) vzpíná mostní oblouky mezi představami obyvatelstva o vlastní výjimečnosti, kulturní reál-politikou a rozháranou uměleckou obcí.

Galerie (městská příspěvková organizace) prosazuje vlastní normy v oblasti konzumace produktů umění.

Galerie (městská příspěvková organizace) je močením proti větru zapomnění.

Marek Meduna spotřebovává formy umění – obsesivně a neuroticky.

Marek Meduna je závislý na provinilém potěšení z pornografie snadných metafor.

Marek Meduna plní formy umění a recyklovaným a téměř libovolným obsahem.

Marek Meduna maluje, kreslí, ilustruje, hledí do záhybů sítě a lepí maličké kousky času do videí-pásem.

Marek Meduna je kompaktní jako disk, který již nelze přehrát na žádném zařízení.

Marek Meduna předkládá určitý akt poznání – operuje kód při vědomí svých kulturních kompetencí.

 

Výstava je prostým součtem umělcova snažení za určitou dobu.

Výstava je umístěna mezi zrekonstruované, zdánlivě neutrální, stěny galerie.

Výstava je místem, kde probíhá tu rezignovaný, tu úporný boj o smysl života a světa.

Výstava je fikcí, která zasévá klíčky fantazie do rutiny divákova privátního života.

Výstava je mýdlovou bublinou v rychlém toku času.

 

Tato výstava se jmenuje Od/do, win/win.

Tato výstava trvá od jednoho data k druhému.

Tato výstava je tržištěm, na kterém její aktéři směňují svou důvěru v symbolický kapitál.

Tato výstava je lomítkem střechy, pod níž se v suchu a teple skrývá sklad jakýchsi artefaktů.

Tato výstava je skrumáží drobných interpretačních vítězství a mezí faktické zkušenosti.