Jediné místo, o kterém v současné době víme s jistotou, že skýtá život, je planeta Země. Chytré město budoucnosti možná pluje na vodě a možná letí vesmírem. Život narazil na schopnost vyvinout dynamický vztlak při mnoha různých příležitostech, ale vždy hrají roli křídla. Boží dílo je jakousi metaforickou iniciací letu, ve které bude možné zažít tento vztlak a krásu přírody v její surovosti. Schopnost ji absorbovat a neschopnost přenést tuto zkušenost do galerijního prostředí se staly hlavním podnětem pro vznik tohoto rozsáhlého projektu.
Nina Grúňová studuje na Fakultě výtvarných umění v Brně v ateliéru Malba 2. Její instalace, které dominuje technika „volné“ koláže zpracovává téma závazků. Představme si situaci, že jde někdo po ulici a kope před sebou víčko od piva. Na konci cesty je před ním rozhodnutí, co s tím víčkem bude dál. Dalo by říct, že když jste si s víčkem tak dlouho kopali, tak už patří vám a jste tedy zodpovědní za to, aby se neválelo na zemi. Když se ocitneme na výstavě současného umění a vůbec tomu nerozumíme, máme provinilý pocit, když o tom nepřemýšlíme, očekává se od nás totiž, že tomu porozumíme. Některé závazky jsou ve vzduchu a očekává se, že je rozpoznáme a správně na ně zareagujeme.
