Výstava Růžové brambory Juri Charváta vychází ze stejnojmenného umělecko-sociálního projektu, jemuž se autor*ka věnuje již dlouhodobě. Stěžejním tématem je queer identita a s ní spojená úskalí. Děj videí je zasazen do vesnického prostředí, kde autor*ka performativně intervenuje do prostředí místních zábav. Vstupuje mezi lidi jako drag queen, rozkládá místní folklor a snaží se tak v tomto heteronormativním prostředí prožívat vlastní queer genderovou euforii a svobodu, která se však ne vždy potkává s pochopením a tolerancí nejbližšího okolí.
Atributem výstavy a projektu obecně je květ brambory, který je pro Juriho pomyslným zástupcem queer lidí žijících na vesnici, tedy v prostředí, ve kterém bývá většinou náročné žít svobodně, otevřeně, bez obav ze stigmatizace, odsouzení, posměšků nebo pomluv. Brambora je v rurálním prostředí také něčím archetypálním, což kontrastuje se skutečností, že se k této plodině v době jejího rozšíření z Ameriky
přistupovalo se značnou nedůvěrou a část evropského obyvatelstva ji vnímala jenom jako okrasnou exotickou rostlinu.
Tematiku queer identity v uzavřeném heteronormativním prostředí v českém kontextu otevřel Marek Torčík. Minulý rok vydal knihu Rozložíš paměť, která vnesla do lokálního prostředí toto téma, které ve světové literatuře rezonuje již déle, například v tvorbě populárního Édouarda Louise.
Hlavním tématem prvního videa Růžové chipsy je komplexita identity. Juri pomyslně strouhá růžovou bramboru na tenké plátky a pomalu tak odkrývá konkrétnější částí své vlastní identity. Videokoláž je složená ze záznamů reálných situací, které střídají fiktivní situace a postavy na vesnické zábavě. Další video se skládá ze tří kratších částí, z nichž se každé věnuje jedné z magických bytostí lidové mytologie: Pštyře, Vodníkovi a Měsíčnici, což jsou postavy
které známe z lidové slovesnosti, ověnčené množstvím vlastností a významů. Každá z těchto mýtických postav pravděpodobně vychází z reálných osob, které v dobách vzniku vesnických povídaček žily podobným životem jako jejich krajané, jenom jenom je jejich okolí ostrakizovalo jako jiné. Tyto "příšery" vyrostly ze strachu z neznámého, z démonizace jinakosti a její stigmatizace. Juri ve své práci tyto mytologie nabourává a poukazuje na to, že hlavním cejchem jinakosti těchto postav je jejich genderová fluidita.
Výstava Růžové brambory zpracovává témata, která jsou univerzální a obecně platná pro většinu z nás. Euforii, komplexnost nebo změnu identity může prožívat každý, a to či už ve vztahu k sobě samému, nebo v rámci rodiny a dalších vztahů. Rovněž i brambory, Pštyra, Měsíčnice a Vodník se již začlenily do společnosti, byly demýtizovány, a tak se to snad jednou stane i s queer lidmi.
