Marie Štindlová pracuje s textem v instalaci již několik let a zcela vědomě v něm rozvíjí senzuální opisy. V aktuální instalaci si třeba můžeme užít tyto popisy: „Občas se mi o holé rameno otře větev s listy zvlhlými krátkým deštěm… Položil jsem dlaň na desku tmavého, mořeného stolu. Na tom místě byl ještě trochu vyhřátý od dopadajícího slunce… Po dlouhý cestě autobusem mě nesnesitelně bolí kolena, mám to tak už od puberty.“ Jsou to drobné intimní prožitky, které se jak píše sama autorka, zdají jako kulisy či detaily. Můžeme zde najít taky paralelu na situacionistické driftování, nebo běžné muzeální turistické audioguidy. Divák se taky může zůstat jen dívat a nebýt atakován příběhem nebo textem a vychutnat si v relativním tichu jenom samotnou instalaci a prostor.
Galerie mladých totiž poskytuje díky architektonickým dispozicím skryté akustické danosti. V některých místech lze dokonce slyšet svůj hlas v odrazech, které tvoří až iluzivní zvukovou halucinaci. Architektonické řešení instalace výstavy Somewhere od Marie Štindlové na tyto akustické danosti částečně navazuje, ale zároveň je narušuje a vytváří systém intimních zákoutí, ve kterých se divák může volně ztrácet. Audio je řešeno prostřednictvím omezeného počtu bezdrátových sluchátek, které jednak zvyšují komfort pohybu a jednak umožňují prožívat daný prostor subjektivněji. Zvukový labyrint je založen na linoucím se autorském textu, který nese obsahovou linii založenou na jakýchsi efemérních vzpomínkách z dovolené.
Střídání přehnaně patetických pasáží s méně patetickými tvoří mírně dramatizující vlnobití citů a dojmů, které pak více či méně zásadně rezonují v paměti posluchačů. Místo videoprojekce, která měla být původně součástí instalace, dala autorka přednost individuální autoprojekci. Divák se tak dostává do situace, kdy si zdánlivě volně bloumá po galerii, poslouchá příběh a projektuje jednotlivé audio pasáže sám. Marie Štindlová (*1990 v Praze) vystudovala Fakultu výtvarných umění v Brně. Ve své práci uvažuje o možnostech textu ve výtvarném umění, uplatněném často v kombinaci s architekturou. Vytváří atmosférické instalace, které by se jako celek dali označit básněmi. Také je členkou skupiny TMA a aktuálně se spolu Danou Balážovou a Markétou Filipovou zabývají malbou fresek.
