Eva Rybářová se v projektu Tumbleweed zaměřuje na otázky zdánlivě intimního prožívání neuchopitelných podnětů, které ve skutečnosti ústí do sdílených, často generických a hrubě zobecněných estetických symbolů. V užším smyslu autorka srovnává používání základní úrovně angličtiny jako možného básnického jazyka s dekonstrukcí fotografií z fotobank. Na fotobanku nahlíží jako na vizuální archiv určující obecná kritéria středoproudových estetických hodnot.
Podobně pracuje se zvukovou a typografickou bankou. Za pomoci rozvětvené řady aluzí se vztahuje k romantickému motivu zkoumání vztahu jednotlivce ke svému prostředí a ke světu jako k funkčnímu aparátu poznávání povahy současného života ve vyspělé zemi. Ústředním klíčem k proniknutí do hloubky struktur výstavy Tumbleweed je pochopení poetického experimentu.
Ve stejnojmenné básnické sbírce autorka používá ‚basic English‘ jako normalizovaný estetický jazyk okleštěný o nuance potřebné pro identifikaci individuality. Rozebírá konkrétní zkušenosti s technologiemi, globalizací či internetem a odhaluje, jak velmi jsou si naše prožívání podobná, nebo jak malá je pravděpodobnost, že s využitím stejných zdrojů dojdeme k rozdílným závěrům.
