Orientace Pavlíny Fichta Čierné na kulturologické přístupy předznamenávala vlnu tvůrčího i teoretického zájmu o oblast genderu a feminismu v naší postsocialistické realitě druhé poloviny 90. let. Autorka je ovšem solitérní osobností slovenského umění, která naznačenou ideovou oblast pojímá výrazně autonomně. Koncepce výstavy „uvažuje“ o dvou výpovědních liniích, jež jsou v její tvorbě dlouhodobě přítomné.
