Co když nám algoritmy vezmou práci? Většina z nás ráno vstane a jde do práce. Vyděláváme peníze, ale zároveň se bavíme s kolegy a zapojujeme do společnosti vlastní aktivitou, kterou právě proto máme považovat za smysluplnou a naplňující. Tento základní společenský vztah je ale narušován z tolika různých směrů, ať již jde o neustálý tlak na větší výkonnost, flexibilitu, nové kompetence, mobilitu, vlastní angažování se a nadšení z chodu firmy, ale také stereotypní úkoly, podřízení korporátní kultuře a hierarchii, nebo vlastní pocity nedostatečného zadostiučinění, životní prohry a krize.
Není automatizace spíše než strašákem zaměstnanosti vysvobozením z koloběhu dříny a zábavy? Můžeme si přivlastnit technologie, pokrok a zvýšenou produktivitu, které jsou v současné době ovládány a kapitalizovány korporacemi? Jsme vůbec schopni si uvědomit politické podmínky našich životů a to, jak je práce formuje?
Filip Hauer v instalaci Snění o práci 0.9 problematizuje droménu práce a repetitivní činnosti: Úzce propojenou s automatizací práce a novými formami ztráty vlastní individuality. Snění o práci se zaměřuje na skryté mechaniky ovlivňující naše etické hodnoty v procesu současné práce, na algoritmy repetitivních činností: Jejich vztah k programování lidských zdrojů a našemu sociálnímu prostředí.
