Za společného jmenovatele realizací Adama Hejduka bych označila práci se symboly, imaginativním tajemstvím a napětím. V jeho činorodé a kontinuálně se vyvíjející práci s různými médii vnímám podobné postupy, jaké můžeme najít v zacházení s jazykem v literatuře: přesně řazená slova směřující do bodu popsaného, ale neprozrazeného. Ne náhodou se zajímá o materiál skla a jeho křehkost i v rovině jazykové metafory. Sklo a jeho vlastnosti se na dlouhou dobu staly ústředním bodem jeho materiálových experimentů: rozměrné skleněné tabule porušující gravitaci díky napnutým ocelovým strunám, které se časem stávají hudebními nástroji i součástmi zvukových performancí nebo sklené tabule jako okna domů, různě propouštějící světlo zevnitř a zrcadlící své okolí zvnějšku.
Právě video skice dvojitého obrazu v okně jedoucího vlaku a náhodně zaznamenaný rozhovor spolucestujících odstartovalo Adamovu práci s filmovou doku-fikcí, přičemž sklené tabule začaly zastávat funkci projekčních ploch. Rozšířenou projekční instalací I see Adama Hejduka ohledáváme a revidujeme roli a situaci kinoprojekce v galerijním provozu společně s její autorem. V odkazu na Rare Window Alfreda Hitchcocka sledujeme útržkovité rozhovory, pořízené bez vědomí jejich aktérů, odehrávajících se v otevřených oknech brněnských vnitrobloků. Z fragmentů civilních dialogů se snažíme zrekonstruovat hlavní zápletku příběhu, to se nám však daří jen obtížně.
Dokumentární syrovost a bezprostřednost zdánlivě banálních sdělení místy mrazí. Pod povrchem můžeme odečítat symptomy problematických vztahů a jevů: sociálně a finančně tíživou situaci (možná motivující až ke krádeži), stalking na sociálních sítích nebo genderově podmíněné násilí. I v kontextu aktuálně hojně medializovaného soudního sporu dvou hollywoodskych hereckých superhvězd můžeme po x-té pozorovat, jakým způsobem se osobní a soukromé může stát veřejným a politickým tématem. Přiznání postavy voyera ve videoinstalaci Adama Hejduka může symbolicky naznačovat i nutnost zaujmutí postoje a nejen setrvání v předstírané roli tichého svědka, kterého se sociální nerovnosti a násilí jiných lidí netýkají.
