Dominantní část prací v portfoliu Adama Hejduka spočívá v řemeslně precizní práci s velkoformátovými sklenými tabuli, které jsou k sobě kotvené za pomoci strun. Jsou to jakési svébytné objekty a současně hudební nástroje. Ve své diplomové práci však použil sklené desky jako projekční plochy pro tříkanálové video.
Projekt zamýšlený a komponovaný pro Kino CIT.
V kůži pomalu vařené žáby se v kontextu klimatické krize má generace již narodila, ale až pandemie covidu a rozpoutání rusko-ukrajinské války naplno otřásly naším sebeobrazem. Následný šok a rozčarování způsobily definitivní zpochybnění našich zdánlivě bazálních hodnot racionality a humanismu a apelují na potřebu jejich redefinice. V dílech nastupující generace umělců a umělkyň se toto přehodnocování projevuje zejména obratem k jejich protihodnotám: k romantismu či spiritualitě, nebo snahou o zrovnoprávnění postavení všech aktérů planetárního společenství.
